Základy první pomoci
 

	1. U postiženého v bezvědomí se nejprve posuzuje:
		a) tvar zornic a jejich reakce na světlo,
		b) přítomnost pulsu na velkých tepnách a dýchání,
		c) barva a teplota kůže.
	2. Nezvratné poškození mozku nastává po zástavě srdeční činnosti do:
		a) 5 minut,
		b) 2 minut,
		c) 30 minut.
	3. Normální klidová tepová frekvence u dospělého člověka je v rozmezí:
		a) 90 - 130 tepů za minutu,
		b) 30 - 50 tepů za minutu,
		c) 50 - 90 tepů za minutu.
	4. Normální klidová dechová frekvence u dospělého člověka je v rozmezí:
		a) 10 - 15 dechů za minutu,
		b) 20 - 35 dechů za minutu,
		c) 4 - 8 dechů za minutu.
	5. Normální klidová tepová frekvence u malého dítěte je:
		a) stejná jako u zdravého dospělého,
		b) vyšší než u zdravého dospělého,
		c) nižší než u zdravého dospělého.
	6. Normální klidová dechová frekvence u malého dítěte je:
		a) nižší než u zdravého dospělého,
		b) stejná jako u zdravého dospělého,
		c) vyšší než u zdravého dospělého.
	7. Zda postižený v bezvědomí dýchá, zjistíme podle:
		a) pohybů hrudníku a podle proudu vydechovaného vzduchu z úst,
		b) tepu na velkých tepnách,
		c) rozdílu teploty těla a okolí.
	8. Zda má postižený v bezvědomí zachován oběh, poznáme:
		a) podle rozdílu teploty těla a okolí,
		b) podle pohybů hrudníku a podle proudu vydechovaného vzduchu z úst,
		c) podle tepu na velkých tepnách.
	9. U nedostatečně dýchajícího postiženého zjistíme:
		a) červenou a teplou kůži v obličeji, dechovou frekvenci vyšší než 40 nebo nižší než 6 dechů za minutu,
		b) namodralé zbarvení rtů, dechovou frekvenci vyšší než 40 nebo nižší než 6 dechů za minutu,
		c) růžovou barvu kůže, dechovou frekvenci vyšší než 6 nebo nižší než 40 dechů za minutu.
	10. Při umělém dýchání vdechujeme do dospělého:
		a) 20 - 30 vdechů za minutu,
		b) 60 - 80 vdechů za minutu,
		c) 12 - 15 vdechů za minutu.
	11. Při nepřímé srdeční masáži dospělého stlačujeme hrudník frekvencí:
		a) 90 - 100 za minutu,
		b) 60 - 80 za minutu,
		c) 12 - 15 za minutu.
	12. Stabilizovaná poloha je poloha:
		a) na boku,
		b) na břiše,
		c) na zádech.
	13. Při oživování je optimální oživovat:
		a) dýcháním z úst do úst a nepřímou srdeční masáží frekvencí 1:5 při jednom zachránci a 1:1 při dvou zachráncích,
		b) dýcháním z úst do úst a nepřímou masáží srdce frekvencí 2:15 při jednom i při dvou zachráncích,
		c) dýcháním z úst do úst a nepřímou srdeční masáží frekvencí 1:1 při dvou zachráncích a 1:5 při jednom zachránci.
	14. Trojitý manévr se nazývá kombinace záklonu hlavy, otevření úst a:
		a) předsunutí dolní čelisti,
		b) vytažení jazyka,
		c) vyčištění dutiny ústní od zvratků.
	15. U dospělého je při oživování dvěma zachránci správný poměr:
		a) 1 stlačení hrudníku k 5 vdechům,
		b) 10 stlačení hrudníku k 1 vdechu,
		c) 15 stlačení ke 2 vdechům.
	16. Záklon hlavy při resuscitaci slouží:
		a) k uvolnění dýchacích cest,
		b) k lepší přístupnosti úst a nosu pro zachránce,
		c) k zabránění vniknutí zvratků do plic.
	17. Při šoku je kůže:
		a) červená a suchá,
		b) bledá a vlhká,
		c) bledá a suchá.
	18. U šoku je tep:
		a) pomalý, na zápěstí dobře hmatný,
		b) rychlý, na zápěstí dobře hmatný,
		c) rychlý, na zápěstí špatně hmatný.
	19. Šok může vzniknout:
		a) u každého poranění,
		b) jen u poranění velkého rozsahu,
		c) jen u poranění s velkou krevní ztrátou.
	20. Při poranění dítěte nastupuje šok:
		a) pomaleji než u dospělého,
		b) výjimečně,
		c) rychleji než u dospělého.
	21. Pacienta, který upadl do šoku, je třeba:
		a) transportovat k lékaři, jen došlo-li k větší krevní ztrátě,
		b) vždy transportovat k lékaři,
		c) transportovat k lékaři, jen je nebo byl-li v bezvědomí.
	22. Protišoková poloha u pacienta při vědomí je poloha:
		a) v polosedě s pokrčenými dolními končetinami,
		b) vleže naznak s podloženou hlavou a sníženými dolními končetinami,
		c) vleže naznak s podloženými dolními končetinami a se sníženou hlavou.
	23. Rozvinutý šok se projevuje:
		a) malátností, úzkostí, zpomaleným pulsem a dýcháním. Léčíme vypitím dostatku tekutin, uložením na tvrdou podložku a transportem k lékaři,
		b) malátností, úzkostí, zrychleným, špatně hmatným pulsem a zrychleným dýcháním. Léčíme uložením do protišokové polohy, případně autotransfúzi a rychlým transportem k lékaři,
		c) malátností, úzkostí, zpomaleným pulsem a zrychleným dýcháním. Léčíme pobytem na čerstvém vzduchu a dostatkem tekutin. Lékaře vyhledáme jen při teplotách nad 38 °C.
	24. Traumatický šok je:
		a) reakce organismu na zranění, ztrátu krve a bolest, postiženého uložíme do protišokové polohy, v těžších případech provedeme autotransfúzi a zajistíme transport k lékaři,
		b) reakce organismu na těžké infekční onemocnění, léčíme podáním antibiotik ve vysokých dávkách a převozem k lékaři v protišokové poloze,
		c) reakce organismu na nečekaně špatné zprávy, léčíme jej tak, že postiženého uklidníme, dáme mu pít dostatek tekutin, případně podáme sedativa.
	25. Krkavice, latinsky arteria carotis, je tepna, která probíhá:
		a) za klíční kostí,
		b) po obou stranách krku,
		c) vlevo od hrudní kosti.
	26. Žilní krvácení končetiny ošetřujeme tak, že raněného položíme do vodorovné polohy, končetinu:
		a) zvedneme nad úroveň těla a přiložíme tlakový obvaz,
		b) umístíme níže než tělo a přiložíme škrtidlo blíž k srdci,
		c) zvedneme nad úroveň těla a stlačíme v tlakovém bodě.
	27. Při krvácení z nosu:
		a) uložíme postiženého do protišokové polohy na zádech, případně provedeme autotransfúzi a rychle transportujeme do nemocnice,
		b) umístíme postiženého do polohy v sedě s podepřenou a lehce zakloněnou hlavou, na krk přikládáme studené obklady, podáme větší množství nápojů a transportujeme k lékaři,
		c) umístíme postiženého do polohy v sedě s podepřenou a lehce předkloněnou hlavou, na zátylek přikládáme studené obklady. Palcem a ukazovákem stiskneme jeho nosní dírky - povolíme za cca 5 minut.
	28. Při žilním krvácení z rány:
		a) volně vytéká temně červená krev,
		b) rytmicky vystřikuje jasně červená krev,
		c) volně vytéká jasně červená krev.
	29. Při tepenném krvácení z rány:
		a) volně vytéká temně červená krev,
		b) rytmicky vystřikuje jasně červená krev,
		c) volně vytéká jasně červená krev.
	30. Tepenné krvácení se musí ošetřovat zásadně:
		a) vsedě,
		b) ve stoje,
		c) vleže.
	31. Pacienta v bezvědomí, který spontánně dýchá, uložíme do
		a) stabilizované polohy na boku,
		b) vodorovné polohy na zádech s podloženou hlavou,
		c) protišokové polohy.
	32. Pacienta v bezvědomí transportujeme zásadně:
		a) v protišokové poloze,
		b) v poloze na zádech s podloženou hlavou,
		c) ve stabilizované poloze.
	33. Nemocný v bezvědomí je vždy ohrožen:
		a) zástavou srdeční činnosti,
		b) neprůchodností dýchacích cest způsobenou zapadajícím jazykem,
		c) podchlazením.
	34. V bezvědomí je postižený ohrožen nedostatkem kyslíku v krvi, způsobeným:
		a) poruchou funkce ledvin,
		b) poruchou srdečního rytmu,
		c) zapadnutím kořene jazyka.
	35. Nízká hladina krevního cukru vede k bezvědomí a k bezprostřednímu ohrožení života. Vyskytuje se:
		a) pouze u pacientů s cukrovkou,
		b) u pacientů s cukrovkou a u jinak zdravých lidí, vystavených hladovění, neúměrné námaze, vyčerpání, stresu a chladu,
		c) pouze u pacientů s cukrovkou a s vážným onemocněním ledvin a srdce.
	36. Úžeh vzniká:
		a) přímým působením slunečního záření na nechráněnou hlavu, kdy dochází k podráždění mozku,
		b) působením plamene či horké páry na nechráněnou část těla, kdy dochází k ožehnutí,
		c) pobytem v přehřátém prostředí, kdy se teplota organismu vymyká autoregulaci.
	37. Úpal vzniká:
		a) přímým působením slunečního záření na nechráněnou hlavu, kdy dochází k podráždění mozku,
		b) pobytem v přehřátém prostředí, kdy se teplota organismu vymyká autoregulaci,
		c) působením plamene či horké páry na nechráněnou část těla, kdy dochází ke spálení.
	38. Při první pomoci při úžehu:
		a) ochladíme postiženého přesunem do stínu, studenými obklady, podáváme chladné nápoje,
		b) přesuneme postiženého do teplé místnosti, podáme větší množství chladných alkoholických nápojů, bráníme většímu prochladnutí,
		c) ochladíme postiženého přesunem do stínu, studenými obklady. Nedáváme nic jíst a pít a vyhledáme nejbližšího lékaře.
	39. Při první pomoci při úpalu:
		a) ochladíme postiženého přesunem do chladnějšího prostředí, studenými obklady. Nedáváme nic jíst a pít a vyhledáme nejbližšího lékaře,
		b) přesuneme postiženého do teplé místnosti, podáme větší množství chladných alkoholických nápojů, bráníme většímu prochladnutí,
		c) ochladíme postiženého přesunem do chladnějšího prostředí, studenými obklady, podáváme chladné nápoje.
	40. Při průjmu:
		a) nařídíme dietní stravu, bohatý přísun neslazených tekutin, podáváme živočišné uhlí, případně Endiaron, vyšetříme bolestivost břicha, kontrolujeme tělesnou teplotu a pokud průjem nevymizí do 48 hodin, vyhledáme lékařské ošetření,
		b) vyvoláme zvracení drážděním hltanu, zajistíme suchou stravu bez bílkovin,
		c) nařídíme dietní stravu, podáváme menší množství tvrdého alkoholu několikrát denně, černou kávu, ovocné šťávy. Při horečce vyhledáme lékaře.
	41. Ze žaludku odstraníme závadnou potravu:
		a) vyvoláním zvracení požitím většího množství tvrdého alkoholu, živočišné uhlí se zásadně nepodává,
		b) vypitím dostatečného množství vlažné, slané vody a vyvoláním zvracení drážděním hltanu,
		c) opakovaným požitím živočišného uhlí rozpuštěného ve vodě, zvracení se zásadně nevyvolává.